Vyhledávání


Jozef Chovanec: 50

06.03.2010 17:11

Psal se rok 1978. Vladimír Remek se podíval do vesmíru jako první člověk ze zemí mimo USA a Sovětského svazu. Na papežský trůn se posadil Karol Wojtyla, známý jako Jan Pavel II. Koncem června porazila ve finále mistrovství světa ve fotbale Argentina Nizozemsko 3:1. Týden poté se na Letné poprvé objevil Jozef Chovanec. Od té doby, již téměř 32 let, je s malými přestávkami spojen jen s jedním klubem – Spartou. Tuto neděli oslaví 50. narozeniny.

 

„Kdy přesně se objevila ve hře Sparta, nevím, protože jsem nebyl ani u toho, když byl odmítnut Slovan, ani u toho, kdy se strýc František zmínil tátovi o tom, že bych mohl jít do Sparty. Šlo to mimo mne. Pamatuji si, že jsem mluvil s někým ze Sparty po utkání reprezentace do jedenadvaceti let, za niž jsem už tenkrát, ač hráč Púchova, kopal. Tenkrát jsem to však nebral nijak vážně. No co, někdo ze Sparty se zeptal a cosi naznačil. Takových náznaků dělá Sparta asi spousty. Až se po nějakém čase u nás objevil pan Karda ze Sparty. Chvilku mluvil se mnou. Ptal se, jestli mám zájem, jestli bych chtěl hrát za Spartu. U toho jednání jsem byl jen chvilku, nechával jsem to na tátovi a na strejdovi Frantovi. Ten pana předsedu Kardu znal. Ani Sparta se mnou nemluvila příliš o penězích. Asi to probírali hlavně s tátou. Vzpomínám si, že mi nějak slibovali asi padesát tisíc. Pětadvacet tisíc to mělo být hned na knížce a druhá polovina po odehrání asi deseti ligových zápasů. To byly velké peníze, vždyť mi bylo tenkrát osmnáct. To se psal rok 1978.“

 

Hráč s přezdívkou Šéf začínal s fotbalem v Dolných Kočkovcích, na Letnou přišel z Púchova jako osmnáctiletý na doporučení svého strýce a zároveň hráče Sparty Františka Chovance. Brzy se zařadil mezi klíčové postavy mužstva a s výjimkou dvouleté vojenské služby v Chebu a zahraničního angažmá v Eindhovenu strávil ve Spartě celou svou profesionální kariéru. Začínal sice jako útočník, ale brzy se ukázalo, že své schopnosti nejlépe uplatní v záložní řadě nebo ve stoperské dvojici, v závěru kariéry nastupoval na postu libera.

 

Fotbalová kariéra slovenského rodáka je neodmyslitelně spjata se Spartou, za níž sehrál rekordních 750 utkání (z toho 381 ligových) a pomohl jí k osmi ligovým titulům a třem vítězstvím v poháru. Další dva primáty pak přidal i jako trenér, na kontě má i po dvou triumfech v nizozemské lize i poháru v barvách PSV Eindhoven, kde se na přelomu 80. a 90. let marně pokoušel získat pevné místo v základní sestavě.

 

„Táta se nakonec se Spartou domluvil a já jel do Prahy. Samozřejmě sám. Tatínek mi to přál. Věděl, že chci hrát velký fotbal. V Praze byl jeho bratr František, který slíbil, že mne ohlídá. Maminka to oplakala. Raději by mne viděla v Bratislavě, když už se musela vyrovnávat s tím, že jdu za fotbalem do světa. Sám jsem si to také pořádně nemohl srovnat v hlavě, že jdu do Sparty a vlastně celý můj život se mění. Na to horší jsem nemyslel. Bylo mi osmnáct a bral jsem to vlastně jako šanci i velké dobrodružství.“

 

Po návratu z Nizozemska vystřídal na Letné funkce kapitána, hrajícího asistenta i sportovního manažera, než po dalším titulu v roce 1995 definitivně pověsil kopačky na hřebík. Krátce poté dokončil první trenérskou třídu a po Spartě a reprezentaci vedl bez větších úspěchů taktéž Příbram, kde působil i jako sportovní ředitel, a druholigový ruský celek Kubaň Krasnodar. V lednu 2006 byl jmenován novým prezidentem Sparty, po odstoupení trenéra Michala Bílka krátce zaskočil i na lavičce. Před necelými dvěma lety byl Chovanec nejžhavějším kandidátem na uvolněný post trenéra české reprezentace, nakonec ale dostal přednost Petr Rada. Krátce poté se po rezignaci Vítězslava Lavičky ujal funkce hlavního kouče letenských.

 

„Přijel jsem na nádraží s jednou taškou. Už tam na mne čekal strejda Franta a hned mě odvezl na Letnou. Psal se 1. červenec 1978. Byl jsem z toho najednou vyjukaný. To, co mi ještě před pár dny a možná i hodinami připadalo jako něco neskutečného, byla najednou pravda. Stál jsem ve dveřích sparťanské kabiny a slušně zdravil: Dobrý den. Trochu se mi stáhlo hrdlo a rozklepala kolena. Tohle byla opravdická šatna prvoligového mužstva. I když Sparta se tenkrát potácela v šedi ligového průměru, dokonce skončila na jaře čtrnáctá, tři body před Interem, ale byla to Sparta. S trenérem Rubášem, se Stárkem, Caudrem, Princem, Stránským, Vdovjakem, Kotkem, Kotálem, Pospíšilem, Slaným, Raškou, Prosteckým… A samozřejmě strejdou Frantou, který mě sem přivedl a postrčil dovnitř. Stál jsem u dveří a koukal. Co dělali moji noví spoluhráči, to nevím. Trenér Rubáš mne probudil. Povídá: „Co tady stojíš mladej, koukej se svlíknout, jdeme trénovat.“ A tak jsem byl v létě 1978 ve Spartě.“

 

 

Za národní tým odehrál Chovanec celkem 52 zápasů, v nichž vstřelil čtyři branky. Zúčastnil se mistrovství světa 1990 v Itálii, kde přispěl k postupu do čtvrtfinále. Do funkce reprezentačního trenéra byl jmenován v lednu 1998, odstoupil o necelé čtyři roky později po neúspěchu v kvalifikaci na MS 2002. Mezitím se podílel na suverénním postupu na Euro 2000, kde však český tým vypadl již v základní skupině.

Kromě titulu československého fotbalisty roku 1986 byl Chovanec v letech 1998 až 2000 vyhlášen i nejlepším domácím trenérem. V roce 1999 obsadil druhé místo v anketě Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků IFFHS o nejlepšího reprezentačního kouče.

 

 

V článku byly použity ukázky z knihy Karla Felta a Jozefa Chovance Kapitán z Letné (Praha, 1994).

Diskusní téma: Jozef Chovanec: 50

Datum: 07.03.2010

Vložil: bigkovy

Titulek: Pepo blahopřejem ale odejdi !!!

Vše nejlepší k narozeninám a dej většině fanoušku také dárek a podej okamžitou výpověd ze všech funkcí v klubu a konečně z Letné odejdi a vem si sebou i ty své kámoše Hornáka se Svobodou kteří pro změnu tlačí B tým Sparty k sestupu což by byla nehorázná ostuda při těch nadstandartních podmínkách o kterých se muže většině klubu jen zdát !!! Nedekujem ODEJDI !!!