V Amsterdam Areně, domovském stánku Ajaxu Amsterdam, nastoupili fotbalisté Sparty během svého zatím posledního působení v základní skupině Ligy mistrů. Je to už více než pět let a na své nepovedené vystoupení by asi nejraději rychle zapomněli. V šesti zápasech totiž uhráli pouhé dva body.
O stadiónu
Mezi městy, kandidujícími na pořádání olympijských her v roce 1992 byl i Amsterdam a v této souvislosti se objevily první plány na výstavbu nového stadiónu. Z vítězství se však radovala Barcelona a stavba stadiónu byla odložena. Plány byly vytaženy ze šuplíku počátkem 90. let, kdy kapacita domovského stadiónu Ajaxu De Meer přestala dostačovat.
Z plánů zmizela atletická dráha a klasickou střechu nahradila zatahovací. V roce 1992 stavbu odsouhlasilo amsterdamské zastupitelstvo a o rok později bylo vydáno stavební povolení. Samotná výstavba začala v listopadu 1993 a trvala dva a půl roku.
Kapacita stadiónu je 51 628 diváků, během hudebních koncertů se zvyšuje až na 68 000. Spolu se stadiónem Feyenoordu Rotterdam patří mezi jediné „pětihvězdičkové“ stadióny v Nizozemsku. Celkové náklady na výstavbu činily 140 miliónů eur. Návštěvníci stadiónu mohou využít 12 500 parkovacích míst, v bezprostřední blízkosti stadiónu je stanice metra i vlakové nádraží.
Stadión je unikátní díky své zatahovací střeše, je to první evropský stadión využívající této technologie. Zatahuje se za pomoci dvou panelů o velikosti 118 x 40 metrů a dohromady váží kolem 400 tun. Celý proces trvá 18 minut. Vrchol stadiónu se nachází 78 metrů nad povrchem a tak není divu, že k desátému výročí otevření bylo spuštěno 15 eskalátorů, usnadňujících divákům dopravu do horních pater stadiónu. Perfektní výhled ze všech míst je zajištěn díky skutečnosti, že první řady sedadel se nacházejí téměř dva metry nad trávníkem.
Slavnostní otevření se konalo 14. srpna 1996 za účasti královny Beatrix a předcházela mu osmidenní štafetová pouť, během které 375 běžců překonalo více než 1 400 km. Prvním byl symbolicky legendární Johan Cruyff, který vybíhal ze starého stadiónu De Meer. Na nový stadión donesl štafetový kolík Frank Rijkaard, který byl jednou z ústředních postav Ajaxu při posledním triumfu v Lize mistrů v roce 1995. Následoval přátelský zápas Ajaxu proti AC Milán, který skončil porážkou domácích 0:3.
Kdo tu hraje
AFC Ajax Amsterdam, nejslavnější nizozemský klub a čtyřnásobný vítěz Ligy mistrů.
Kromě Ajaxu byl stadión v letech 1996-2007 využíván dnes již zaniklým mužstvem amerického fotbalu Amsterdam Admirals. Na stadiónu se uskutečnilo rovněž finále Ligy mistrů v roce 1998 a zápasy mistrovství Evropy v roce 2000.
Památný zápas
Nizozemsko – Česko 1:0 (červen 2000)
Během mistrovství Evropy v roce 2000, které společně pořádalo Nizozemsko a Belgie, se v Areně uskutečnilo pět zápasů. Hned ten první vzbudil velké kontroverze. Postaral se o to italský rozhodčí Pierluigi Collina, který těsně před koncem nařídil penaltu za údajné držení soupeře Jiřím Němcem. Frank de Boer ji proměnil a Nizozemsko si připsalo první tři body. Češi se po třech porážkách loučili už v základní skupině, domácí se dostali až do semifinále, ve kterém rovněž v amsterdamské Areně podlehli Itálii po bezbrankovém průběhu 3:1 na penalty.
Sparťanská stopa
Sparta zavítala do Amsterdam Areny v listopadu 2005, při své zatím poslední účasti v základní skupině Ligy mistrů. V nepovedené sezóně, ovlivněné rozpory mezi trenérem Hřebíkem a fanoušky, bylo záhy jasné, že dvě postupová místa obsadí Arsenal Londýn a právě Ajax. Na Spartu spolu se švýcarským Thunem zbyl boj o třetí místo, zajišťující přesun do Poháru UEFA.
Do základní skupiny Sparta vstoupila nadějně. V domácím utkání s Ajaxem dlouho vedla díky nádherné Matušovičově brance, ale v nastaveném čase vyrovnal Wesley Sneijder, v současnosti hráč Interu Milán. Pak už to šlo se Spartou z kopce. Prohra po hrozivém výkonu s Thunem, „slavná“ esemesková výpověď pro kapitána Poborského, vyhazov trenéra Hřebíka, dvě prohry s Arsenalem. Ani Stanislav Griga, který byl jmenován jako nový trenér, výrazné zlepšení nepřinesl.
I v odvetě v Amsterdamu tahala Sparta za kratší konec. Tři čtvrtiny zápasu se hrálo bez branek, pak se ale dvakrát trefil Nigel De Jong a za Spartu už jen korigoval Martin Petráš. V posledním zápase Sparta přes množství šancí nedokázala skórovat proti průměrnému Thunu, který dnes hraje druhou švýcarskou ligu, a v tabulce skončila poslední.
V červenobílém dresu Ajaxu
Jeden sparťan si atmosféru Areny užil dosyta. Zdeněk Grygera přestoupil do Ajaxu Amsterdam v létě 2003 za 3,5 miliónu eur. Spartu tak opustil po třech letech, během kterých sehrál 65 ligových zápasů a jedenadvacetkrát nastoupil v evropských pohárech. Nejúspěšnější ze čtyř sezón v Ajaxu byla hned ta první, ve které se radoval ze zisku mistrovského titulu, dvakrát získal také Nizozemský pohár. V již zmíněných soubojích se Spartou v sezóně 2005-06 tak nastupoval proti svým bývalým spoluhráčům. Na Letné se představil i o rok později při remíze 0:0 v základní skupině Poháru UEFA.
Pak konečně došlo k naplnění jeho dlouholeté touhy nastupovat za italský Juventus. Klub ze severu Itálie patřil spolu s Borussií Dortmund a AS Monako mezi zájemce o jeho služby už při přestupu ze Sparty, ale přednost dostal tehdy Ajax. Podruhé se o Grygeru Juventus snažil v roce 2006, ale po skandálu s uplácením rozhodčích a sestupu do druhé ligy přestup znovu nevyšel. K převlečení dresu tak došlo až o rok později, kdy Grygera odešel z Ajaxu zadarmo, protože mu končila smlouva.
Foto: www.czechsoccernet.cz